Michal Nevřala
Pro některé bláznivý závod, běh, koníček, styl života. Pro mě uspokojení, přátelé, adrenalín, euforie. Maraton 42km/3100m převýšení. Jedním slovem mazec nebo výzva?
V den závodu byly opravdu ideální podmínky. Sychravo, jemný déšť a hory. Na startu jsem spolu se 400 lidmi čekal na povel, který mě osobně rozehřeje a pustí konečně do prvního kopce na chatu Javorový. Poplácání se svými kolegy z Oceláků a hurá do toho. Začal jsem pomalu a první sjezdovka byla v pohodě. Žádný úprk. Trasa vedla dále dolů pod Javorový vrch, kde byla občerstvovací stanice, ale nic jsem nepotřeboval, takže hurá dál. Cesta ubíhala supr a mé bolavé úpony kolenou zatím nejevily žádný problém. Nebudu asi rozepisovat každý vrchol a krok, ale nejlepší z celé trasy byl seběh do Řeky pod sjezdovku, pak hurá nahoru a dolů, občerstvovací stanice a zase dále.
Počasí, jak jsem řekl už na začátku, bylo opravdu supr. Ani zima ani teplo. Závod jsem si užíval a kontroloval jsem jak mou stravu, tak i pití. Vše skoro za jedna. Po zhruba 30km jsem začal cítit mé úpony, takže na řadu přišel brufen a problém se jen utišil, ale nevyřešil. Chůze na horu byla vždy v poho, ale seběhy mi poprvé dávaly zabrat. Nikdy jsem takový problém neřešil, spíše naopak jsem se na seběhy těšil. Vše se má zkusit a tak jsem zatnul a hurá do cíle. Posledních 5km bylo opět výživných, zase do kopce, ale o tom to přeci je. Hudba, kterou jsem v dáli slyšel, mě hnala dopředu a vize pod šest hodin byla na dohled. Hurá poslední úsek a jsem tam. Proběhl jsem cílem z posledních sil a byl to skvělý pocit. 5hodin 55minut, skvělé. Mohlo to být lepší, ale jsem rád, že mé úpony vydržely. Když to vezmu kolem a kolem, tak organizace na jedničku, až na registraci, jinak značení a v cíli vše supr i na trati. Mé zranění nakonec není tak vážné a doktor mi moc pomohl. Moc se těším na další podobný závod a všem moc doporučuji a chtěl bych poděkovat všem, co nám fandili. Kdyby bylo více takových závodů, vůbec bych se nezlobil.
Tak příště.......
Michal
