Můj první letošní start v silově vytrvalostním pětiboji vyšel na 27.6. do malebné obce pod stejnojmenným hradem Žebrák. Předcházející dva závody vynechávám pro časové vytížení a hlavně nedostatek sportovní formy. Do posilovny jsem zašel poprvé až v květnu a svaly si nějak nechtěly vzpomenout na loňskou výkonnost. Aspoň že zdraví zatím slouží a nic mě neomezuje krom vlastní lenosti. Tak jo, po osahání činky 70 kg těžké a 4 opakováních benčpresu (napoprvé dobrý) přiznávám s pokorou, že si budu muset nejdříve tvrdě máknout, a až potom přemýšlet o nějakých závodech. Do teď jsem jenom jezdil na silničce a blbnul na bajku. Tři měsíce jsem taky neběhal, ale to mě netrápí, protože zimní Lysacup je víc než dobrá běžecká příprava. Termín se blíží, forma stoupá, začínám být natěšený a zároveň mám nervy, abych si neudělal ostudu.
Do Žebráku mě vezou kluci (Mirek Pavlík a Libor Pavelka)
z agilního SK Oceláci Ostrava. Po cestě domlouváme start v soutěži
družstev, takže pro dnešek budu hostovat v jiném oddíle.
V samotném závodě nastala drobná změna, moje kategorie začíná shyby. Dávám standard, tj. 18x. Potí se mi ruce, hrazda klouže, taktická chyba, nepoužil jsem „maglajz“. Loni a zde to bylo 19x.
Benčpres je moje slabina. Jsem jediný v kategorii, kdo jde na 70 kg činku. Ostatní dávají 50 kg. Tak si říkám, jestli jsem to nepřehnal. 11x je dobrý výsledek. Loni 10x.
Sedy-lehy bez opory nohou v limitu 2 minuty začínám opatrně. Možná až moc. 63x je špatný výsledek. Loni 71. Citelná bodová ztráta.
Silniční běh na tradiční trati přibližně 5 km začínám zaháknutím za urostlým Ondrou, protože fouká proti. Návyk ze silniční cyklistiky. Dosažený čas je maximum možného, 22:42. Loni 22:46. Spokojenost.
Závěrečná disciplína je časovka na nějakých ± 40 km. Tři kola, vyfoukaná 5 km rovinka mírně do kopce a jeden adrenalinový sjezd. Někdo si to užívá (Mirek Pavlík), někdo trpí (asi většina ostatních). Dobrá zpráva je, že neprší, jinak by to byl masakr. Výsledný čas 1:12:00. Maximálka 64,2 km/h. Loni 1:10:09, ale za suprových podmínek. Takže maximální spokojenost.
Celkový bodový zisk 2829,5. Loni 3007,9. Výsledek je ale srovnatelný. Loni byl bodový bonus za věk (to zrušili) a podstatně lepší podmínky na kolo. V mé kategorii to stačilo na 2. místo.
Po závodě sedíme s Mirkem Pavlíkem (byl 3. ve své kategorii) na zasloužené a skvělé místní polotmavé 11°. Probíráme závod samotný, a protože jsme oba zároveň bajkeři, tak jsme se zasnili, že by bylo super, kdyby aspoň jeden závod ocelového muže byl udělaný místo silnice jako XC v terénu. Možná by to přilákalo víc lidí. Horské kolo je dnes skoro v každé rodině. Pořadatelům by odpadlo papírování a náročná organizace silniční časovky.
Závěrem chci poděkovat klubu Karel Vydra a spol. (Karlos
Gym) za perfektní organizaci závodu. Chválím zejména výběr příchuti jonťáku
Nutrend, mezinárodní účast, neformální atmosféru, výsledkový servis, soutěž
družstev (tu jsme vyhráli) a tombolu (vybral jsem si běžecký opasek).
Před půlnocí jsem v pořádku doma a za to patří dík klukům z SK Oceláci Ostrava.
Ruda Schneider
