Mých devět triatlonových zastavení II.

Druhý díl mého povídání o triatlonových akcích v roce 2017 je tentokrát z Přerova. Pokud jste nečetli o polských otužilcích, tak tady máte možnost. Motivujte se, získávejte informace, připravujte se, aby nás tam na jaře bylo víc… ;-)


Triatlon MAMUTMAN Přerov 26.5.2017 (650-36-6,6)

5tý ročník tohoto triatlonového klání přilákal na start rekordních 88 účastníků. Oceláků bylo šest, oba Michalové, Zbyněk, Robert, Jitka a já. Závod se koná netradičně v pátek v předvečer velkých cyklistických závodů v místním laguně. Představa Ostraváků o lagunách je bohužel zkreslena tristní situací ohledně ostravských ropných lagun, ale ta přerovská je celkem čistá a pěkná ;-). Voda dovolovala neopreny, proto jsme se nasoukali do černých "hřejivek" a vyrazili dvakrát obkroužit místní ostrov a k tomu jednou vylézt na břeh a zase se vrátit do vody. Specialitou tohoto závodu je, že okolo ostrova je málo vody, proto někteří pochodovali a jiní vedle plavali kraula co to dá ;-)  

V triatlonu se dobří plavci oddělí celkem rychle a než se doplácáš do depa, oni už tam většinou nejsou. Proto pokud je cyklistika v jednom okruhu, jak je to v Přerově, nemáš moc přehled, jak si vedeš. K tomu jsem nechytl dva dobré cyklisty hned po výjezdu z depa a nezbývalo mi nic jiného, než za to vzít sám a jet bomby, i když se jednalo o hákový závod. Marně jsem vyhlížel skupinu před sebou, že ji sjedu, ale neměl jsem nárok. Na desátém kilometru mě dojela 4 členná skupina a dosavadní bomby se umocnili na druhou. Pro cyklistického neználka, jako jsem já, je to fakt něco. Musíš dávat na všechno pozor a hlavně ti nesmí cuknout, protože na to zase zbudeš sám :-) Mě se podařilo vydržet do 18.kilometru, kde to dosud bylo vše po rovině,  poté jsou zhruba tři km do kopce, ve kterém  jsem bohužel ztratil kontakt. Následující rovinku, sjezd a zase  9km po rovině jsem již zvládl sám. Neměl jsem představu, na kterém místě dojíždím do depa, ale myslel jsem někde kolem 15tky, proto mě nemile překvapilo, že jsem 30tý. 

Běh se odehrával ve dvou okruzích, část po trávě, po břehu, po asfaltu, taková všehochuť s minimálním převýšením. Výsledkový chip na noze mě po pár metrech běhu neskutečně řezal do kotníku, proto jsem raději zastavil a sundal si ho a donesl do cíle v ruce. Snažil jsem se běžet co to dá a začalo se mi dařit předbíhat lidi, díky tomu jsem s celkem dobrým pocitem proběhl cílem na 18.místě mezi jednotlivci a 6. v kategorii.

Výhodou závodů, kde je nás více je to, že je úplně jiná atmosféra, máš s kým pokecat, máš komu fandit a i na koho čekat v cíli. Kluci doběhli v tomto pořadí, Michal Goryczka 49., Michal Nevřala 53., Robert 61., Zbyněk 75. a společně jsme doprovodili na posledních stovkách metrů do cíle Jitku na 82. místě. Myslím si, že to byla povedená akce, na kterou se sjeli  i medailisté z červnového Moraviamana (Krpec, Jílek, Vabroušek).


Info k závodu: http://miko-cycles.cz/stranky/80/propozice-mamutman/ , startovné při přihlášení předem 300,- Kč, Přerov hodina cesty z Ostravy

Závěrečná ponaučení:

-pokud tě na kole předjíždí tvůj soupeř, udělej maximum, aby jsi to za ním co nejdéle uvisel

-chipy na nohu bývají často jeté, proto je dobré mít svůj “náramek” na chip a případně vyměnit

- Mamutman pěkný jarní otvírák s dobrou konkurencí



Autor článku

Libor

Stále se u nás něco děje

Developed by ASPECTO Media s.r.o.